"Při útoku Varšavské smlouvy na Západ měla ČSSR dobýt Lyon,"
Lidové Noviny, 22 May 2000, p. 1, by Petr Žídek

PRAHA- Sovětský svaz plánoval v polovině šedesátých let nukleární válku v Evropě. Československé lidové armádě (ČSLA) byl přidělen úkol obsadit jižní Německo a jihovýchodní Francii. Devět dní po zahájení operace měly československé tanky dorazit do francouzského Lyonu. Tyto informace obsahuje unikátní dokument z roku 1964, který letos v únoru objevil historik Petr Luňák ve Vojenském historickém archivu v Praze. Dokument byl včera zveřejněn na internetu. Operační plán pro ČSLA schválený na sklonku Chruščovovy éry počítal s tím, že po odražení západního útoku přejdou vojska Varšavské smlouvy do masivní protiofenzivy. Okamžitě poté měla být ČSLA připravena vyrazit do útoku směrem na Norimberk, Stuttgart a Mnichov. "Bezprostředním úkolem je ve spolupráci se sovětskou 8. gardovou armádou 1. západního frontu porazit hlavní síly Centrální skupiny německé armády v jižní části NSR a dosáhnout linie Bayreuth, Regensburg, Passau," píše se v dokumentu.

Po rozdrcení nepřátel na území NSR měly armády Varšavské smlouvy překročit Rýn a zaútočit na Lyon.

Dokument dále detailně rozebírá úkoly jednotlivých složek armády, objem nutných zásob i umístění příslušných velitelství. O situaci civilního obyvatelstva se nehovoří, zmínku nalezneme jen o tom, že protivzdušná obrana má hlavní úsilí věnovat prostoru Prahy, Ostravy, Brna a Bratislavy.

Anglický překlad rusky psaného dokumentu o sedmnácti stránkách, který podepsali ministr národní obrany armádní generál Bohumír Lomský, náčelník generálního štábu generálplukovník Otakar Rytíř a náčelník operační správy generálního štábu generálmajor Václav Vitanovský, je od včerejška na internetové adrese http://www.isn.ethz.ch/php. 

Ta byla zřízena v rámci Paralelního projektu historie NATO a Varšavské smlouvy, jehož koordinátorem je americký historik českého původu Vojtěch Mastný. Na stejné adrese byl zároveň publikován jediný další dostupný operační plán Varšavské smlouvy, který byl nalezen v polských archivech a týká se počátku 50. let. Spolu s ním je tu zveřejněna i tajná studie šéfa sovětské vojenské rozvědky generála Ivašutina z roku 1964, která osvětluje myšlení tehdejších sovětských vojenských špiček. Sovětští generálové se podle tohoto výkladu domnívali, že obranné přípravy států Severoatlantické smlouvy jsou pouze zastíracím manévrem pro překvapivý útok. Rakety NATO měly být odraženy díky sovětské technické převaze v oblasti protivzdušné obrany, dříve než způsobí nepřijatelné škody. Operační plán Varšavské smlouvy nalezený v pražském archivu se podstatně liší od podobných plánů, které vypracovalo pro případ války NATO. Severoatlantická smlouva se držela své obranné strategie a nepočítala s boji na území protivníka. Přestože plán Varšavské smlouvy počítal s prvním úderem NATO, ve skutečnosti byl postaven na ofenzivní strategii a mohl být jako ofenziva kdykoliv uveden do chodu. Podle historika Vojtěcha Mastného není pochybnost, že by v případě války byl tento plán použit.